Judikáty
V dané věci se jednalo o obec, které byla poskytnuta dotace na zalesnění zemědělské půdy ve výši 103.670,60 Kč. Kontrolou SZIF byly zjištěny nesrovnalosti ve výměře plochy deklarované pro poskytnutí dotace a plochy, která byla dle kontrolního zjištění skutečně zalesněna. Rozhodnutím SZIF byla obci uložena povinnost vrátit dotaci ve výši 13.838,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala obec odvolání k MZe. MZe rozhodnutí SZIF zrušilo a věc vrátilo k novému projednání. Jedním z důvodu zrušení bylo, že v protokolu chyběl zákres ploch zalesněných a nezalesněných a nebylo porovnání stavu zalesnění s projektem. SZIF novým rozhodnutím uložil obci vrátit dotaci obci v plném rozsahu se zdůvodněním, že rozdíl mezi deklarovanou a zjištěnou výměrou u jehličnatých porostů činí 0,19 ha a u listnatých porostů 0,20 ha. Proti správnímu rozhodnutí obec opětovně podala odvolání na Mze, které odvolání zamítlo a rozhodnutí SZIF potvrdilo. Obec podala žalobu, kterou se domáhala zrušení správního rozhodnutí Mze u…
V předmětné věci se jednalo o spor mezi žadatelem o dotaci na zalesnění a orgánem SZIF, který rozhodl o vrácení části poskytnuté dotace. Kontrolou SZIF na místě bylo zjištěno, že projekt na zalesnění uvádí nižší počet sazenic, než je minimální počet stanovený vyhláškou č. 139/2004 Sb. Kontrolní orgán SZIF zjistil, že počet životaschopných sazenic klesl pod 80% minimálního počtu stanoveného vyhláškou. SZIF při kontrole konstatoval, že z projektu na zalesnění vyplývá, že žadatel nesplnil ani podmínku zachování nejméně 90% minimálního počtu životaschopných sazenic do 12 měsíců od zalesnění. Na základě této skutečnosti uložil SZIF žadateli vrátit část poskytnuté dotace ve výši 244.087,- Kč z poskytnuté částky 347.016,60 Kč. Žadatel se hájil, že postupoval podle zalesňovacího projektu a nenese odpovědnost za nesprávné údaje v tomto projektu. Jeho argumentace spočívala v tvrzení, že zalesnění provedl v dobré víře, v souladu s projektem schváleným SZIF, a že mu bylo rozhodnutím SZIF uloženo provést…
V dané věci Městský soud v Praze řešil žalobu proti rozhodnutí správního orgánu – České inspekce životního prostředí a dále proti rozhodnutí Ministerstva ŽP, jako odvolacího orgánu. Žalobou se subjekt – lesní podnik, domáhal zrušení správní sankce za neoprávněné dozalesnění lesních pozemků, které jsou součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Sankce správního orgánu byla rozdělena do tří částí: za nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů ve výši 100.000,- Kč, za nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin 100.000,- Kč za vykonávání zakázané činnosti v evropsky významné lokalitě ptačí oblasti, pro kterou je vyžadován souhlas orgánů ochrany přírody 300.000,-Kč, poškozeny měly být, mimo jiné, stanoviště chráněných druhů rostlin Koprníku štětinolistého, Prhy chlumní a zvláště chráněného druhu živočicha Tetřívka obecného. Lesní podnik se hájil tím, že postupoval dle rozhodnutí orgánů státní správy, jímž byl pozemek prohlášen za PÚFL a bylo vydáno územní rozhodnutí o změně využití území…
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tematicky navazuje na předchozí judikát pod sp. zn. 28 Cdo 2307/2015, vážící se k nároku církve na vydání historického církevního majetku – zemědělského pozemku, začleněného do komplexních pozemkových úprav a dále jej rozvíjí. Soudy v níže popsaném rozhodnutí řešily spor mezi církevní organizací jako žalobce proti dvěma žalovaným, a to obci a České republice. Předmětem sporu byl lesní pozemek, který církevní organizace nárokovala podle zákona č. 428/2012 Sb., jako restituci historického církevního majetku. V řízení před okresním a krajským soudem nebyla úspěšná, kdy soudy zamítnutí žaloby na určení vlastnického práva, odůvodnily skutečností, že lesní pozemek byl začleněn do komplexních pozemkových úprav a není tedy možné, domáhat se určení vlastnického práva z titulu restitučního nároku dle zákona č. 428/2012 Sb. Církev ve věci podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Tento však dovolání odmítl, s poukazem na existující judikaturu. Soud odkázal na rozhodnutí pod sp. zn. 2307/2015, ve…
V dané věci Městský soud v Praze řešil odvolání žalobkyně proti návrhu komplexní pozemkové úpravy. V rámci pozemkové úpravy se jednalo o parcely z velké části vedené ve zjednodušené evidenci. Pozemky ve zjednodušené evidenci jsou zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků. Tyto pozemky se v katastru nemovitostí evidují s využitím bývalého pozemkového katastru a pozemkových knih. Provedení Pozemkových úprav ve vztahu k těmto pozemkům má za následek ukončení jejich zjednodušené evidence a promítnutí nových pozemků do katastru nemovitostí. Pozemkové úpravy v daném případě zasahovaly i do záplavového území a bylo třeba vybudovat nové koryto potoka. Pozemková úprava také sloužila jako nástroj obnovy území a uskutečnění protipovodňových opatření. Koryto potoka bylo v návrhu vedeno přes pozemky, které podle nové úpravy měly být ve vlastnictví státu nebo obce, z důvodu snazšího zajištění údržby. Žalobkyně navrhovala vést vodní tok přes pozemky v jejím…
V dané věci soudy řešily spor mezi církevní organizací jako žalobce proti žalovaným obchodní společnosti a druhému žalovanému České republice – Státnímu pozemkovému úřadu. Církev se domáhala navrácení pozemků, které jí byly odňaty bez náhrady podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Tyto pozemky byly před účinností zákona č. 428/2012 Sb., v rámci komplexních pozemkových úprav začleněny do nově vzniklých parcel a přečíslovány. Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a vyžití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Vlastníkem pozemků zůstala Česká republika – Státní pozemkový úřad (která vlastnictví nabyla na základě rozhodnutí pozemkového úřadu v rámci komplexních pozemkových úprav), která přenesla omezení převodu vlastnického práva z původních parcel na nově vzniklý pozemek, který svou výměrou odpovídal původním historickým pozemkům církve, ale jednalo se o jiné…
Strana 7 z 17