Judikáty
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se věnuje problematice změny lesního hospodářského plánu (LHP) po dobu jeho platnosti. Vlastníku lesa tato změna nebyla správním orgánem umožněna, proto se změny domáhal soudně. Krajský soud žalobu zamítl, nicméně Nejvyšší správní soud vlastníkem podané kasační stížnosti vyhověl. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá tato právní věta. Lesní zákon výslovně nezakotvuje možnost ukončení platnosti lesního hospodářského plánu. Dle rozhodnutí soudu je změna lesního hospodářského plánu možná, kdy správní orgán musí zhodnotit dosavadní naplnění stávajícího hospodářského lesního plánu. Do nového lesního hospodářského plánu mohou být zahrnuta pouze taková závazná ustanovení, která odpovídají reálnému stavu území a zohlední vytěžení přípustného objemu dřeva. Je tak upřednostněn dlouhodobý pohled na stav, vývoj i ochranu lesa. Systém deceniálního hospodaření v lesích vlastníku lesa nebrání, aby vytěžil objem dřeva odpovídající maximální celkové výši těžeb dříve, z důvodu hospodářských nebo mimořádné události. Změna závazných ustanovení LHP se musí týkat shodného území (lesního hospodářského celku) nebo…
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se zabývá otázkou posouzení věku porostní skupiny a těžby v lese. Vlastníkovi lesa byla správním orgánem uložena pokuta, že provedl úmyslnou těžbu v rozporu s lesním zákonem pod hranicí 80 let věku. Správní orgán a následně Krajský soud vzal za prokázaný věk lesa uvedený pouze v lesní hospodářské osnově a zamítl žalobu na zrušení správní sankce. Ve věci byla vlastníkem lesa, domáhajícím se zrušení sankce, podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který předchozí rozhodnutí zrušil. Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Správní orgán a případně soud musí posuzovat nejen věkovou strukturu lesa podle plánu a osnov, ale musí zjistit skutečné stáří lesa na místě. Vlastník domáhající se zrušení sankce, musí své tvrzení opřít o znalecký posudek, prokazující skutečné stáří lesa. Pokud by soud označil znalecký posudek za nepřesvědčivý, musí zdůvodnit, v jakých bodech je nepřezkoumatelný. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2004, zn. 2 AS…
Povinnost přijmout odpovídající opatření k zabránění škod na lesním porostu má vlastník, popřípadě nájemce lesa (tj. v honebních pozemcích). Tento musí učinit opatření ve snaze eliminovat vznik škody (např. okus stromků zvěří), za kterou jinak odpovídá uživatel honitby. K tomu musí vlastník lesa zvolit vhodnou technologii oplocení, tak aby se v dané lokalitě zabránilo přístupu zvěře do míst s porosty citlivými na okus. Rozsah a umístění ochranných opatření určuje vlastník lesa, po projednání s uživatelem honitby. Je předpoklad, že by měl vlastník honitby pečovat o zvyšování její úživnosti prostřednictvím pomocných dřevin, pokud skladba porostů v honitbě je nedostatečná. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.02.2005, sp. zn. 25 Cdo 1390/2003
O zásah do vlastnického práva se nejedná, pokud omezení vlastníka lesa spočívá na věcném právu pozemek užívat, např. věcném břemenu, právu zástavním a právu zadržovacím nebo právu obligačním, zejména právu nájemním. Soud musí zjistit všechny nabývací právní tituly, zda umožňují provozovateli vleku zasahovat do práva nového vlastníka lesa. Je tedy nezbytné zkoumat předcházející smlouvy uzavřené správními předchůdci, zda tyto mohou zavazovat i nového majitele lesa. Soud se musí zabývat také otázkou platností závazků vyjádřených ve smlouvě, zda nejsou v rozporu lesním zákonem. Smlouva, jejíž obsah se příčí veřejnému právu, je neplatná. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.05.2012, sp. zn. 22 Cdo 1839/2010
Otázka prohlášení lesního pozemku za nehonební Prohlásit lesní pozemek za nehonební lze v případě, že by výkon práva myslivosti byl v rozporu s oprávněným zájmem vlastníka těchto pozemků. Neplacení nájemného mysliveckým sdružením nemůže být důvodem pro prohlášení pozemků za nehonební. Náhradu za poškození lesních porostů zvěří, je povinno platit honební společenstvo. V případě nejasnosti určí výši náhrady škody orgán státní správy myslivosti. Škody způsobené zvěří v důsledku poškození oplocení je možné vymáhat po osobách, které oplocení poškodily. Vždy je nezbytné prokázat, kdo škodu způsobil. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15.05.2014, sp. zn. 10 A 266/2011. 
Pochybení obchodní společnosti a případná vzniklá škoda na lesním porostu (při vytvoření točny pro harvestor a provedení nadlimitní těžby), kterou tato způsobí během těžby v lese, nezbavuje vlastníka lesa odpovědnosti za správní delikt. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.08.2015,zn. 2 As 43/2015
Strana 9 z 16