Ochrana zdraví a majetku

Předložení znaleckého posudku z oboru dendrologie za účelem prokázání infekce korun stromů, není vymezením žalobního bodu, nýbrž návrhem na provedení důkazu, který má podpořit tvrzení ve včasné žalobě, a proto není omezeno lhůtou dle § 71 odst. 2 věta třetí soudního řádu správního („Žalobce může … Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body, jen ve lhůtě pro podání žaloby.“).

Předložený znalecký posudek v kontextu obsahu žaloby není žádným jejím rozšířením o nové žalobní body. Soudní řád správní – narozdíl od případu rozšíření žaloby – pak v žádném ze svých ustanovení neupravuje lhůtu, která by účastníky řízení omezovala v navrhování důkazů.    

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 08. 2010, zn. 2 As 28/2010

Jak lesní zákon, tak občanský zákoník upravuje povinnost předcházet hrozícím škodám, nezakládá však absolutní odpovědnost za všech okolností za pád stromu ze sousedního pozemku.

Vyvrácení dubu, který byl zdravý a s adekvátním kořenovým systémem, bylo nepředvídatelnou událostí způsobenou náhodným souběhem extrémních klimatických podmínek, přičemž samotná okolnost, že strom rostl v náklonu nad silnicí, nepředstavovala důvod jeho pádu. Nebylo-li v dané situaci objektivně možno nebezpečí pádu stromu předvídat, netížila vlastníka pozemní komunikace povinnost k provedení nezbytně nutných opatření k zabezpečení komunikace proti hrozící škodě pádem stromu ze sousedního pozemku podle § 22 odst. 1 a 2 lesního zákona.