Cesty

Prevenční povinnost vlastníka komunikace v podobě provedení nezbytně nutných opatření k zabezpečení komunikace proti hrozící škodě podle § 22 odst. 1, 2 lesního zákona je konkretizací obecné prevenční povinnosti ve smyslu § 415 obč. zák. a její porušení lze dovodit tehdy, je-li hrozící škoda pro vlastníka komunikace objektivně předvídatelná.

Je nesprávná domněnka vlastníka pozemní komunikace, že se na něho povinnost podle § 22 odst. 1 lesního zákona nevztahuje, neboť dopadá právě na něj, jakožto vlastníka pozemní komunikace ohrožené škodou, jež má svůj původ v pozemku určeném k plnění funkce lesa. Naopak na vlastníka lesního pozemku se uvedená povinnost nevztahuje, ale je zatížen obecnou prevenční povinností.

Působnost silničního správního úřadu pro pozemní komunikace podle § 40 odst. 5 písm. c), zákona o pozemních komunikacích vykonávají obce. Pokud vznikne spor o odstranění překážek na komunikaci, je právě tento orgán příslušný k jeho řešení. Silniční správní úřad může vydat rozhodnutí podle § 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích o jejich odstranění. Pokud účastník sporu s rozhodnutím silničního správního úřadu nesouhlasí, musí být tento řešen správními soudy.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 01. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015, část občanskoprávní

Soud musí posuzovat dosavadní cenu nemovitosti v souvislosti s možným vznikem újmy, která by vznikla zřízením služebnosti nezbytné cesty vlastníkovi pozemku. Pokud by tato újma zapříčinila značný pokles ceny nemovitosti pozemku, přes který má nezbytná cesta vést a převyšovala újmu vzniklou vlastníkovi stavby, odepřením práva služebnosti, služebnost nepovolí.

 usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.06.2015, sp. zn. 22 Cdo 5235/2014, část občanskoprávní

Soud může povolit služebnost nezbytné cesty v případě, že vlastník nemůže nemovitou věc řádně užívat z důvodu neexistence napojení na veřejnou komunikaci.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 03. 2016, sp. zn. 22 Cdo 903/2016, část občanskoprávní

Při rozhodování o zřízení služebnosti nezbytné cesty je brán zřetel na výměru pozemku, která bude sloužit jako nezbytná cesta, způsob využívání nemovitosti, které má cesta sloužit a míru rušení vlastníka pozemku.

usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 02. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5575/2015

Soud na základě vlastní úvahy může stanovit optimální vymezení cesty, rozsah služebnosti, tak aby co nejméně zatěžoval vlastníka pozemku, který by byl touto služebností zatížen.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 07. 07. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4205/2014, část občanskoprávní

Strana 1 z 2