Judikáty
Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2358/213 vyplývá, že vlastník pozemku (případně vlastník komunikace) neodpovídá za pád stromu, který byl zdravý, měl adekvátní kořenový systém a nevykazoval hnilobné změny. Strom – dub se vyvrátil v důsledku mimořádného srážkového úhrnu a nárazů větru. I když byl strom v náklonu na pozemní komunikaci, jednalo se o nepředvídatelnou událost způsobenou náhodným souběhem extrémních klimatických podmínek. Jak lesní zákon, tak občanský zákoník upravuje povinnost předcházet hrozícím škodám, nezakládá však absolutní odpovědnost za všech okolností za pád stromu ze sousedního pozemku. Vlastník, který za takové situace nemohl nebezpečí pádu stromu objektivně předvídat, neporušil povinnost provést nezbytně nutná opatření k zabezpečení komunikace proti hrozící škodě.
Při kácení stromu musí být prostor těžby vyznačen výstražnou tabulí nebo výstražnou páskou, popřípadě ústní výstrahou další osoby. Dřevorubec je povinen místo těžby řádně zajistit a strom kácet do prostoru, který musí mít pod dostatečnou vizuální kontrolou. Dřevorubci nesmí bránit ve výhledu listnaté stromy. Při kácení stromu musí mít pod kontrolou kruhovou plochu nejméně o poloměru dvojnásobné výšky káceného stromu jako ohroženého prostoru jak mu ukládá bod 12 části II. přílohy nařízení vlády č. 28/2002 Sb. Z tohoto nařízení vyplývá zákaz kácet strom v případě, že se v ohroženém prostoru, tj. kruhové ploše nejméně o poloměru dvojnásobné výšky káceného stromu, nachází fyzická osoba, která zde nekoná práci.
Strana 18 z 18