Judikáty
Předložení znaleckého posudku z oboru dendrologie za účelem prokázání infekce korun stromů, není vymezením žalobního bodu, nýbrž návrhem na provedení důkazu, který má podpořit tvrzení ve včasné žalobě, a proto není omezeno lhůtou dle § 71 odst. 2 věta třetí soudního řádu správního („Žalobce může … Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body, jen ve lhůtě pro podání žaloby.“). Předložený znalecký posudek v kontextu obsahu žaloby není žádným jejím rozšířením o nové žalobní body. Soudní řád správní – narozdíl od případu rozšíření žaloby – pak v žádném ze svých ustanovení neupravuje lhůtu, která by účastníky řízení omezovala v navrhování důkazů. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 08. 2010, zn. 2 As 28/2010
Jak lesní zákon, tak občanský zákoník upravuje povinnost předcházet hrozícím škodám, nezakládá však absolutní odpovědnost za všech okolností za pád stromu ze sousedního pozemku. Vyvrácení dubu, který byl zdravý a s adekvátním kořenovým systémem, bylo nepředvídatelnou událostí způsobenou náhodným souběhem extrémních klimatických podmínek, přičemž samotná okolnost, že strom rostl v náklonu nad silnicí, nepředstavovala důvod jeho pádu. Nebylo-li v dané situaci objektivně možno nebezpečí pádu stromu předvídat, netížila vlastníka pozemní komunikace povinnost k provedení nezbytně nutných opatření k zabezpečení komunikace proti hrozící škodě pádem stromu ze sousedního pozemku podle § 22 odst. 1 a 2 lesního zákona.
Index cen v lesnictví není rozhodnutím o právech či povinnostech konkrétního subjektu. Jedná se pouze o získávání podkladů pro výpočet indexu cen v lesním hospodářství pro surové dříví a pro výpočet průměrných cen výrobků, které slouží pro mezinárodní srovnání. Z uveřejněného indexu cen v lesnictví nevyplývá, že orgán, který jej vydával, vystupoval z pozice autoritativního orgánu. Nejedná se tedy veřejné správy, který je oprávněn závazným způsobem stanovit index cen. Index cen je údajem, který slouží, mimo jiné k informování veřejnosti. Jakým způsobem subjekty s takovou informací naloží je na jejich rozhodnutí. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 06. 2013, sp. zn. 11 A 162/2011 Usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1985/11
Každé právní jednání musí být v souladu s prevenčními ustanoveními občanského zákoníku, ctít obecný princip prevence a snahu minimalizovat způsobení případné škody. Každý subjekt se musí snažit předcházet materiálním škodám a nemajetkovým újmám. Tento princip musí být naplňován především při zadávání veřejných zakázek. Nález Ústavního soudu ze dne 20. 06. 2017, sp. zn. II. ÚS 2370/14
Správní delikt podle § 54 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění účinném v roce 2006, může spáchat rovněž fyzická osoba, a nikoli pouze podnikatel. Správní sankce dle jednotlivých ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, dopadají na právnické a fyzické osoby podnikající v lesnictví, na vlastníka lesa, a také na jednotlivé fyzické a právnické osoby. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2013, sp. zn. 8 Ca 374/2009-33
(zranění osoby v důsledku pádu lanovky pro přepravu dřeva) Odpovědnost podnikatele - profesionála, tj. provozovatele, nelze vyloučit i v případě, kdy za vzniklou škodu může odpovídat jiný subjekt (subdodavatel), který škodu způsobil při své provozní činnosti, prováděním prací pro provozovatele. Za této situace nastupuje společná a nerozdílná odpovědnost škůdců, kteří se mezi sebou vypořádají podle účasti na způsobené škodě. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 09. 2014, zn. 25 Cdo 3226/2010
Strana 15 z 19