Odcizení dřeva v lese – způsobení škody vlastníkovi lesa

Žalobce M.H. odcizil dřevo v cizím lese, ale ke krádeži se odmítal přiznat. K jeho usvědčení přispěl svědek J.W., který uvedl, že v lese své sestry viděl 3 pařezy s vyvráceným kořenovým balem, u kterých chybí kmeny. Od pařezů sledoval koleje od vozidla, které vedly k chatové kolonii Třešňovka. U chaty žalobce si všiml složeného čerstvě nařezaného dřeva, které velikostně odpovídalo odcizenému. Viděl přes plot, jak žalobce s dalším mužem skládali dřevo. Přivolanou policií bylo provedeno ohledání pařezů v lese a rozřezaného dříví u žalobce. Byla provedena prověrka na místě a byly ztotožněny oddenky s 3 pařezy. Na místě byly zjištěny i další rozřezané stromy. K tomu byla pořízena fotodokumentace stromů, a také vozidla žalobce vč. pneumatik a přívěsného vozíku. 

Případ byl předán k projednání přestupkové komisí města Klatovy. 

Komise dospěla k závěru, že obviněný úmyslně odcizil tři smrky a u čtvrtého se nepodařilo ztotožnit patu stromu s pařezem. Obviněný se zmocnil cizího majetku, tj. cizího dřeva a způsobil tak soukromé osobě škodu. Koleje auta obviněného vedly od pořezaných stromů v lese k zahradě obviněného, určité množství dřeva měl ve chvíli, kdy na místo dorazila hlídka policie ještě v přívěsném vozíku auta. Pak měl složené čerstvě pořezané dřevo, které se podařilo ztotožnit tak, že se jednalo o dřevo z předmětných stromů včetně doloženého množství dřeva v množství tří vzrostlých smrků. Obviněný věděl, že dřevo v lese mu nepatří, přesto se jemu nepatřícího dřeva zmocnil tím, že ho odvezl a zpracoval, a to pouze ve svůj vlastní prospěch. Obviněný tedy chtěl dřevo získat. V jednání obviněného bylo možné spatřovat úmysl přímý. 

Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně města Klatovy ze dne 25.10.2016 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal ke Krajskému úřadu Plzeňského kraje. Ten rozhodnutí dne 9.2.2017 zrušil a věc vrátil přestupkové komisi k novému projednání pro nepřezkoumatelnost odůvodnění formy zavinění přestupku. 

Komise přestupek znovu projednala a uložila žalobci pokutu 2.000,-Kč a náhradu nákladů řízení 1.000,- Kč. Správní orgán prvního stupně ve svém druhém rozhodnutí odkázal poškozenou s nárokem na náhradu škody dle ust. § 70 odst. 2 zákona o přestupcích na soud. 

Žalobce ve správním řízení nabídl vyrovnání s tím, že je ochoten uhradit finanční částku ve znaleckém posudku a požadoval navrácení dřevní hmoty, která nebyla ztotožněna. Poškozený uplatňoval škodu a nesouhlasil s ohodnocením dle znaleckého posudku, neboť dřevo hodnotil jako řezivo a oceněno bylo jako dřevo palivové. Vzhledem k tomu správní orgán poškozeného odkázal s jeho nárokem na náhradu škody na soud. 

Žalobce poté napadl rozhodnutí žalovaného (krajského úřadu) u Krajského soudu v Plzni. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků města Klatovy.   

Krajský soud v Plzni konstatoval, že žalobce v žalobě tvrdil obdobné námitky jako v odvolání. S těmito námitkami se však vypořádal již žalovaný a s jeho závěry se soud ztotožnil. Soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, zamítl. 

Právní věta: 
Obviněný věděl, že stromy nejsou jeho majetkem, neměl žádné oprávnění k tomu je rozřezat, naložit do přívěsu za auto a složit na svůj pozemek. Naplnil tak hlavní podmínku skutkové podstaty krádeže, tedy způsobil škodu na cizím majetku přisvojením si cizí věci. 

Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 29.03.2019, sp. zn. 17 A 103/2017

Další informace

  • Instance: Krajský soud
  • Datum rozhodnutí: 29.březen 2019
  • Právní předpisy: Ústavní právo