Judikáty
Rozsudek se týká procesu provádění kontroly na lesních pozemcích. V dané věci se jednalo o kontrolu provedenou Českou inspekcí životního prostředí. Kontrolní orgány požadovaly po kontrolovaném subjektu předložení dokladů týkajících se zalesnění a vylepšování lesních pozemků. Ke kontrolovaným lesním pozemkům měly být doloženy počty sazenic, druhy dřevin, rok zalesnění, zařazení pozemků do souboru lesních typů zpracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, průvodní listy použitého reprodukčního materiálu lesních dřevin (zalesnění, vylepšování) s konkrétním počtem a lokalizací na každý lesní pozemek, projekty zalesnění a nájemní smlouvy u pozemků, které byly předmětem nájmu. Kontrolovaný subjekt však žádné z těchto dokladů neposkytl a omluvil se z jednání. Neposkytl ani součinnost po zaslané výzvě, kdy se omluvil pro dlouhodobou pracovní neschopnost. Z důvodu nesoučinnosti byla kontrolovanému subjektu uložena pořádková pokuta. Proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí byla podána žaloba k Městskému soudu v Praze. Tento ji však zamítl. Ve věci byla dále podána kasační stížnost,…
V dané věci se jednalo o spor o les mezi státním podnikem a obcí. V rámci sporu obec poukazovala na skutečnost, že vlastníkem lesa byla již před rokem 1949. Vlastnictví lesa nabyla obec (respektive její právní předchůdci) v roce 1945 na základě Dekretu prezidenta republiky. Okresní soud v Klatovech vyhověl žalobě podané obcí a určil, že je vlastníkem lesních pozemků. Ve věci bylo podáno odvolání, které bylo zamítnuto Krajským soudem v Plzni. Krajský soud ve svém rozhodnutí řešil otázku nabytí vlastnického práva obcí, kdy dospěl k závěru, že obec nabyla vlastnického práva na základě Dekretu prezidenta republiky, kdy účinky přídělu nastaly rozhodnutím okresní rolnické komise. Státní podnik podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Pro soud bylo klíčové posoudit, kdy konkrétně obec nabyla vlastnické právo. Rozhodnutí obou nižších soudů bylo posouzeno jako chybné. Chybně byl vyhodnocen přechod vlastnického práva na základě rozhodnutí orgánu okresní rolnické komise. Okamžik přechodu vlastnického práva je…
Soudní spor byl následkem nešťastné události, kdy vlivem extrémních povětrnostních podmínek došlo k pádu vánočního stromu v době konání trhů. V důsledku pádu došlo k vážnému zranění turisty. V daném sporu civilní soud řešil odpovědnost a míru zavinění jednotlivých subjektů - hlavního města Prahy a obchodní společnosti provozující vánoční trhy. Obvodní soud pro Prahu 1 došel k závěru, že za škodu a újmu na zdraví odpovídají oba subjekty (obchodní společnost a hlavní město Praha) společně a nerozdílně. Soud své rozhodnutí odůvodnil skutečností, že hlavní město Praha bylo spolupořadatelem akce, na které se finančně podílelo a své odpovědnosti se tímto nemůže zprostit. Odvolací soud potvrdil právní závěr prvostupňového soudu, kdy zdůraznil, že škoda byla způsobena věcí použitou při provozní činnosti. Dále byl citován znalecký posudek, který uváděl, že příčinou zřícení vánočního stromu byla špatná kvalita dřevní hmoty jeho kmene ve spojení s nárazem větru. Znalecký posudek zpracovala Mendelova zemědělská a lesnická…
Dané rozhodnutí tematicky navazuje na již dříve zveřejněná, zabývající se problematikou vlastnictví lesa obcí před zánikem družstevního a obecního vlastnictví lesů v roce 1949. Předmětem sporu byl les, který byl ve faktickém držení státu (státního podniku), který jej obhospodařoval. V katastru nemovitostí, však byla jako vlastník lesa uvedena obec. Podanou žalobou se státní podnik domáhal u soudu určení vlastnického práva k lesu. Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl, že vlastníkem lesa je Česká republika, protože této náleží právo hospodařit s lesními pozemky, kdy své rozhodnutí zdůvodnil faktem, že obec nebyla vlastníkem lesa před datem 31.12.1949. Na základě podaného odvolání, došlo ke změně soudního rozhodnutí, kdy Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl, že vlastnictví k lesu náleží obci. Na základě dovolání podaného státním podnikem se věcí zabýval Nejvyšší soud ČR. Tento zrušil rozhodnutí krajského soudu, kdy uvedl že vlastnické právo se odvíjí od práva hospodařit s lesem. Právo hospodaření vykonává státní…
Dané rozhodnutí tematicky navazuje na již dříve zveřejněná v projektu Lesnické judikáty. Jedná se o spor, kdy se církevní organizace žalobou domáhala zrušení kupních smluv mezi Českou republikou a třetí osobou (jednalo se o pozemky, které byly původně ve vlastnictví církve). Církev argumentovala, že uskutečněným prodejem pozemků bylo porušeno blokační ustanovení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě a usilovala o zneplatnění kupních smluv – tato právní otázka (porušení blokačního ustanovení § 29) byla řešena již v předchozích zveřejněných judikátech. Třetí osoba se u soudu bránila tvrzením, že pozemky nabyla v dobré víře na základě kupní smlouvy. Dodala, že sporné pozemky tvoří pouze 4-5 % z celkové půdy, kterou obhospodařuje od roku 1995. Uvedla, že se jedná o mimořádnou okolnost, svědčící pro zachování platnosti kupních smluv. Nejvyšší soud ČR, v rámci podaného dovolání, tuto argumentaci odmítl. Právní věta:Mimořádnou okolností pro zachování platnosti kupní smlouvy není obhospodařování pozemku, který byl…
Ve sporné věci se jednalo o určení vlastnictví k lesnímu pozemku, který žalobce zdědil po zůstavitelích v roce 1969, vlastnické právo nikdy nepozbyl a jako vlastník je zapsán v katastru nemovitostí. Lesní pozemek obhospodařovala tehdejší Správa veřejné zeleně Praha a dne 23. 3. 1992 rozhodla na základě žádosti vlastníka o navrácení pozemku do jeho užívání. Do věci zasáhlo Ministerstvo financí ČR, které ve svém rozhodnutí podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z vlastnictví České republiky do vlastnictví obcí nesprávně uvedlo parcelu s předmětným lesním pozemkem do seznamu nemovitostí převáděných na rozpočtovou organizaci Správa veřejné zeleně Praha. Z tohoto důvodu vznikl v katastru nemovitostí duplicitní zápis vlastnictví k témuž pozemku. Jednalo se o omyl, protože MF ČR v rozhodnutí uvádělo, že předmětem přechodu mohou být jen věci ve vlastnictví České republiky, k nimž příslušelo právo hospodaření rozpočtovým organizacím. Žalobce (vlastník) se obrátil na soud bez zbytečného odkladu poté,…