Níže uvedené rozhodnutí se týká správního řízení, ve kterém byla, mimo jiné, řešena odpovědnost vlastníka za stav lesa, který byl postižen kůrovcovou kalamitou.
Pracovníky České inspekce životního prostředí bylo v lese prováděno terénní šetření, při kterém byl zjištěn výskyt kůrovce. Výsledek terénního šetření byl pracovníky inspekce řádně zaznamenán.
Hlavní otázkou, kterou se soudy zabývaly, byla platnost zastoupení vlastníka lesa ve správním řízení.
Ze soudního rozhodnutí implicitně vyplývá oprávněnost postupu kontrolních orgánů a snaha eliminovat škody na sousedních porostech.
Došlo k náhodnému setkání pracovníků inspekce s vlastníkem lesa, se kterým bylo iniciováno neformální jednání ohledně nežádoucího stavu v jeho lese. O průběhu neformálního jednání byl pracovníky inspekce následně sepsán zápis.
V souladu se zásadou prevence a z důvodu ochrany majetku ostatních vlastníků, je toto jednání (upozornění) vůči vlastníku, kůrovcem napadeného lesa, právně účinné (relevantní).
Právní věta:
Je-li v lese zjištěn nežádoucí stav na základě terénního šetření (např. napadení lesa kůrovcem), o kterém je kontrolními pracovníky proveden relevantní zápis, je možné vlastníka lesa upozornit na tento stav i neformálním způsobem, i když je ve správním řízení zastoupen jinou osobou. O průběhu neformálního jednání s vlastníkem lesa musí být kontrolními pracovníky učiněn zápis.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 30.05.2014, sp. zn. 7 As 115/2013
V dané věci se jednalo o spor vlastníka lesa s Ministerstvem zemědělství, který se snažil podáním žaloby proti rozhodnutí správního orgánu docílit zrušení rozhodnutí, kterým mu byla uložena správní sankce. Správní sankce byla uložena ve výši 275.000,- Kč. Sankce byla uložena za pochybení spočívající v provedení nedostatečných opatření ve výchově lesních porostů, tj. zamezení škod způsobených zvěří na lesních porostech.
Vlastník lesa poukazoval na skutečnost, že při ochraně lesních porostů použil přípravky Morsuvin, a dále na ochranu aplikoval pachové ohradníky Hagopur a Hukínol. Za stromky poškozené okusem provedl dosadbu prostokořeným sadebním materiálem.
Krajský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že za stav lesního porostu odpovídá vlastník lesa. Pokud mu vznikne škoda na lesním porostu, např. okusem nebo vytloukáním, může způsobenou škodu uplatnit u uživatele honitby.
Krajský soud se v rozhodnutí zabýval výší uložené pokuty, která však nebyla dostatečně odůvodněna. Uložená pokuta musí být, dle rozhodnutí soudu, odůvodněna precizním způsobem a především zdůvodněna její výše. Z důvodu nepřezkoumatelnosti výroku o sankci, bylo rozhodnutí správního orgánu soudem zrušeno a vráceno k novému projednání.
Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze vyplývá tato právní věta.
Je-li správním orgánem uložena pokuta, musí být uvedeno, jaká zákonná ustanovení byla porušena. Výrok rozhodnutí musí být precizně odůvodněn a zdůvodněna výše uložené pokuty. Je-li pokuta uložena na základě správního uvážení, je nezbytné toto odůvodnit, aby i správní uvážení bylo přezkoumatelné.
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24.08.2016, sp. zn. 6 A 45/2014
V dané věci řešily soudy závaznost dosavadního LHP, při změně vlastníka části lesa. Lesní zákon výslovně nestanoví, že LHP platí i pro nového vlastníka lesa. Obecně se musí posoudit podmínky, za kterých LHP přejde na nového vlastníka. Při zachování dřívějších podmínek dosavadního LHP tak může tento zavazovat i nového vlastníka lesa. Nový vlastník může u orgánu státní správy lesů vyvolat řízení o změně dosavadního LHP a předložit návrh LHP nebo jeho změny ke schválení orgánu státní správy lesů, při změně podmínek souvisejícími s ochranou lesa a s plněním funkcí lesa. Pokud nový vlastník nabude pouze dílčí část lesního hospodářského celku, pro který byl plán schválen, je povinen požádat orgán státní správy lesů o změnu závazných ustanovení z důvodu změny plochy lesních porostů.
Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Univerzální přechod LHP na nového vlastníka je možný pouze v případě, pokud při změně vlastníka zároveň nedošlo ke změně hranic lesního hospodářského celku, pro který byl LHP schválen a při zachování podmínek dosavadního LHP. Pokud došlo ke zmenšení plochy lesních porostů, mění se tím i podmínky pro hospodaření, ochranu a naplňování funkcí lesa. Změna těchto podmínek vyvolává změnu ustanovení LHP, především nutnost přehodnotit závazná ustanovení LHP v oblasti maximální výše těžeb. Nový vlastník tedy musí požádat o změnu LHP orgán státní správy lesů.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.12.2008, sp. zn. 2 As 64/2008
Povinnost přijmout odpovídající opatření k zabránění škod na lesním porostu má vlastník, popřípadě nájemce lesa (tj. v honebních pozemcích). Tento musí učinit opatření ve snaze eliminovat vznik škody (např. okus stromků zvěří), za kterou jinak odpovídá uživatel honitby.
K tomu musí vlastník lesa zvolit vhodnou technologii oplocení, tak aby se v dané lokalitě zabránilo přístupu zvěře do míst s porosty citlivými na okus.
Rozsah a umístění ochranných opatření určuje vlastník lesa, po projednání s uživatelem honitby.
Je předpoklad, že by měl vlastník honitby pečovat o zvyšování její úživnosti prostřednictvím pomocných dřevin, pokud skladba porostů v honitbě je nedostatečná.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.02.2005, sp. zn. 25 Cdo 1390/2003
Vlastník lesa odpovídá za stav svého lesa a je povinen stromy napadené kůrovcem odstranit v termínech, jak mu ukládá lesní zákon. Je odpovědný za ohrožení životního prostředí, pokud v důsledku jeho opomenutí dojde k výletu kůrovce a ohrožení dalších částí lesa. V těchto případech na vlastníka lesa dopadá správní odpovědnost. Odpovědnostní následky nastávají v době, kdy po stanoveném datu nebylo kůrovcem napadené dřevo z lesa vyvezeno a na stromech byly patrné výletové otvory, dokládající rozšíření kůrovce do okolí.
Opomenutí vlastníka kontrolovat svůj les, kdy v tomto důsledku došlo k výletu kůrovce a ohrožení lesa, je porušením preventivní povinnosti. Vlastník lesa nemůže své porušení právních povinností omlouvat nedodržením povinností jiných vlastníků nebo protiprávním jednáním, kterého se dopustil jiný subjekt. Vlastník lesa svoji odpovědnost za stav lesa nemůže přenášet na lesního odborného hospodáře. Za stav lesa je finálně odpovědný vždy jeho vlastník. Jedná se o moderní typ preventivní povinnosti regulující určitý odborný postup. Na základě preventivní povinnosti lze po vlastnících lesa spravedlivě požadovat povinnost chránit les, jakož stále nenahraditelnou složku životního prostředí. Tito se této povinnosti musejí podřídit a mohou být v případě jejího nedodržení sankcionováni.