Judikáty
Mezi bývalým členem mysliveckého spolku - žalobcem R. Z., a spolkem vznikl spor z toho, že členská schůze mysliveckého spolku odsouhlasila vyplacení finančních prostředků (ročního členského příspěvku) členům zpětně za celou dobu jejich trvajícího členství, ale žalobci, který byl v průběhu let z mysliveckého spolku vyloučen, peníze vyplaceny nebyly. Žalobce R. Z., byl členem žalovaného Mysliveckého spolku Lesy Staré Sedliště v období od roku 1993 do roku 2021. Členská schůze mysliveckého spolku konaná dne 30. 7. 2021 přijala usnesení o vyloučení žalobce z mysliveckého spolku. Předtím členská schůze mysliveckého spolku konaná dne 16. 8. 2018 přijala usnesení, podle něhož činí výše členského příspěvku 5.700 Kč za rok. Dále členská schůze rozhodla, že budou „peníze vráceny členům jako roční členský příspěvek podle délky členství v mysliveckém spolku zpětně“. Poté členská schůze mysliveckého spolku konaná dne 30. 11. 2024 přijala usnesení, kterým odebrala „právo na výplatu členských příspěvků ve výši 5.700 Kč…
Při přibližování vytěženého dříví přes koryto vodního toku došlo ke škodlivému zásahu do významného krajinného prvku a k nedovolenému zásahu do biotopu zvláště chráněného druhu střevle potoční a raka říčního. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uznala žalobkyni -CITOVSKÁ LESNÍ, s. r. o., vinnou ze spáchání dvou přestupků podle ZOPK: 88 odst. 1 písm. i) ZOPK: V průběhu května 2021 v důsledku těžby a zejména přibližováním dříví přes koryto a korytem vodního toku Brodečka ohrozila a oslabila bez souhlasu orgánu ochrany přírody ekologicko-stabilizační funkci významného krajinného prvku (vodního toku). 88 odst. 1 písm. e) ZOPK: Týmž jednáním bez souhlasu orgánu ochrany přírody škodlivě zasáhla do místa výskytu zvláště chráněných druhů živočichů (střevle potoční a raka říčního), čímž nedovoleně zasáhla do sídla, biotopu a přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů. Za uvedené jednání byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 150 000 Kč. Proti rozhodnutí inspekce podala žalobkyně odvolání, které žalovaný - Ministerstvo životního…
V projednávaném případě byl veden spor o odpovědnost vlastníka za udržování stavu bezlesí a hranice trvajícího přestupku. Česká inspekce životního prostředí, (dále jen „ČIŽP“) rozhodnutím ze dne 14. 4. 2023, č. j. ČIŽP/49/2023/3415 uznala žalobkyni Capital group SERVICE s. r. o., vinnou ze spáchání přestupků podle zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, (dále jen „zákon o ČIŽP“), a to a) ve výroku I. z přestupku dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o ČIŽP, kterého se dopustila tím, že jako vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále také „PUPFL“) v období ode dne 1. 6. 2020 do 18. 2. 2021 nezalesnila holiny vzniklé na částech lesních pozemků, zobrazených v odborném posouzení Ústavu pro hospodářkou úpravu lesů, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav č. 4889/12 od srpna do 3. 12. 2012 a neobnovila části lesních pozemků stanovištně vhodnými dřevinami v souladu s…
V projednávaném případě byl veden spor o vlastnictví lesa a louky, přičemž v katastru nemovitostí byl jako vlastník těchto pozemků zapsán stát a k lesnímu pozemku měly právo hospodaření Lesy České republiky s. p. Žalobce J. J. založil nárok na určení vlastnického práva na tvrzeních, že jeho děd J. J. předmětné pozemky užíval se souhlasem vlastníků E. a A. N. Když tito manželé na přelomu 40. a 50. let 20. století narychlo opouštěli území Československé republiky, vyhledal E. N. žalobcova děda a ústní formou mu předal do vlastnictví oba předmětné pozemky s tím, že bude mít užitek v podobě dřeva a pastvy a že pozemky skončí v dobrých rukou. Písemná smlouva nebyla sepsána a děd na pozemcích dále hospodařil s tím, že čekal, zda se vlastníci vrátí. Děd a po něm i žalobce se o oba pozemky starali jako o vlastní, nikdo jim v tom nebránil, jejich rodina to vše…
Předmětem sporu bylo zapojení žalobkyně LESCUS Cetkovice, s.r.o., do obchodních řetězců zasažených podvodem na DPH v oblasti poskytování manuální pracovní síly pro lesnické práce (pěstební a těžební činnost). Daňové orgány rozhodly, že žalobkyně se zapojila do obchodních transakcí zasažených podvodem na dani z přidané hodnoty (dále „DPH“), neboť v rámci řetězce u jednoho z článků obchodujících se službami týkajících se lesnických prací správce daně shledal, že za nestandardních okolností nebyla řádně odvedena daň. Od dodavatelů v likvidaci byla žalobkyni poskytnuta plnění, o kterých správce daně zjistil již před zahájením daňové kontroly, že v obchodním řetězci figurovalo více společností, které hrály roli missing tradera nebo buffera. Tyto skutečnosti správce daně dovodil z odpovědí České správy sociálního zabezpečení (dále „ČSSZ“) o tom, že některé ze společností neměly v rozhodném období zaměstnance, nebo na základě neplnění daňových povinností těchto článků řetězce. Tyto indicie měl přitom správce daně nashromážděny předtím, než zahájil u žalobkyně…
Předmětem sporu byl návrh na zrušení opatření obecné povahy (OOP) č. 1/2024, kterým obec Zduchovice vyhlásila stavební uzávěru. Tato uzávěra dočasně zakazovala realizaci jakéhokoli druhu oplocení na specifikovaných lesních pozemcích s určitými výjimkami (udržovací práce nebo jednořadé oplocení proti zvěři u lesních školek a prvků ekologické stability). Doba trvání uzávěry je omezena do vydání nové změny č. 2b Územního plánu Zduchovice, maximálně však na 6 let. K vydání OOP vedly zastupitelstvo obce následující důvody. Připravovaná změna č. 2b územního plánu počítá s přesnějším vymezením regulativů týkajících se možnosti zřízení oplocení lesních ploch v nezastavitelném území obce Zduchovice. Jejím cílem je ochrana životního prostředí v nezastavěné volné krajině a zachování její celistvosti a průchodnosti pro volně žijící organismy. Na dotčeném území je totiž vymezeno regionální biocentrum RBC 856 Na altánku a dále nadregionální biokoridor NK60. Oborní chov přitom ohrožuje lesní porost, zejména jeho bylinné a keřové patro. Je proto v rozporu…