V projednávaném případě byl veden spor o odpovědnost za poškození lesní půdy a kořenového systému při těžbě harvestorovou technologií. Při přibližování dřeva došlo k poškození půdního krytu, vyjetí kolejí nad 25 cm a zpřetrhání kořenů stromů rostoucích podél linky. Spornou právní otázkou bylo, zda  může být vlastník/správce lesa uznán vinným ze spáchání přestupku ohrožení životního prostředí v lesích (§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o ČIŽP) pouze na základě toho, že těžební činnost zadal, přestože samotný škodlivý následek způsobila třetí osoba (subdodavatel)?

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v prvním stupni v tomto případě za spáchání přestupku uložila pokutu, ale řádně neodůvodnila, proč počítala poškozené stromy jen do vzdálenosti 2,5 metru od linky.

Rozhodnutím ze dne 20. 11. 2023, č. j. ČIŽP–42/2023/5876 Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát České Budějovice (dále též „inspekce“), shledala žalobce Lesy České republiky, s.p., vinným ze spáchání přestupku podle podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o ČIŽP, kterého se žalobce dopustil tím, že svým jednáním způsobil ohrožení životního prostředí v lesích, když zadal, nechal provést, prostřednictvím smluvního dodavatele prací společnosti JD a.s., na základě Smlouvy o provádění komplexních lesnických činnosti s platností od 1.1.2019 do 31.12.2023 a zadávacího listu těžební činnosti ze dne 2.2.2023, v měsíci únoru roku 2023, soustřeďování dříví, na lesním pozemku určeném k plnění funkcí lesa parc. č. 3119/1 v k.ú. Jasánky.

Soustřeďování dříví bylo realizováno s pomocí harvestorové technologie na neúnosně podmáčené lesní svážnici v nevhodných klimatických podmínkách, čímž došlo k nepřiměřenému poškození půdního krytu v celkové délce 343 m vytlačením kolejí o hloubce od 50 do 80 cm. Žalobce při realizaci předmětné činnosti nedostatečně zasáhl, resp. nepřijal dostatečná opatření, aby vzniku škod zabránil nebo je minimalizoval, čímž došlo k vytvoření podmínek pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů, a k ohrožení životního prostředí v lesích.

Za výše uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 40 000 Kč podle § 4 odst. 2 zákona o inspekci. Proti rozhodbutí ČIŽP se žalobce odvolal, ale MŽP - žalovaný odvolání zamítlo a potvrdilo rozhodnutí ČIŽP.

Žaloba

Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze. Žalobce v žalobě argumentoval, že práci pouze zadal, samotnou těžbu prováděl zhotovitel (JD a.s.) a odpovědnost by měla stíhat toho, kdo činnost fyzicky prováděl.

Smlouva ani zadávací listy neurčovaly konkrétní mechanizaci, volba byla na zhotoviteli. Žalobce nemůže být neustále přítomen na místě. Byl porušen princip nullum crimen sine lege (žádný zločin bez zákona), protože z pozice objednatele nemohl znaky skutkové podstaty naplnit.

Práce byly zadány v době zámrzu (vhodné podmínky), oteplení byla nečekaná změna. Jakmile došlo k oteplení, práce byly přerušeny. Doložil znalecký posudek, podle kterého byla harvestorová technologie optimální, klest na lince je šetrný a správními orgány navrhované plastové rohože jsou v lesním hospodářství nestandardní a nevhodné. Hloubka kolejí nad 25 cm nemusí být v lese nepřiměřená, závisí na místních podmínkách. Ihned po těžbě provedl povýrobní úpravy (sanaci).

Žalobce namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Výrok prvostupňového rozhodnutí je matoucí (není jasné, zda je trestán za zadání, nebo za nečinnost).  Žalovaný (MŽP) v odvolacím řízení svévolně dosadil technickou normu ČSN 83 9061 (ochrana stromů při stavebních pracích), aby obhájil distanční limit 2,5 metru pro poškození kořenů, což je na lesní porost neaplikovatelné. Žalovaný doplňoval dokazování (videa České televize, argumentaci o ekologické stabilitě) v odvolacím řízení, aniž by dal žalobci možnost se k tomu vyjádřit. 

Městský soud v Praze

Při posouzení věci soud vyšel, mimo jiné, z právní úpravy lesního zákona,
že: „Soustřeďování, uskladnění a odvoz dříví (dále jen "lesní doprava") musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků.“ Soud potvrdil, že o samotném poškození půdy a kořenů není pochyb. Skutkový stav byl dostatečně prokázán ze Záznamu o úkonech předcházejících kontrole (z března 2023), kde fotodokumentace jasně prokazovala vyjeté koleje o hloubce 50–80 cm a přetrhané kořeny.

Procesní vada inspekce (chybějící podpisy zástupců žalobce na protokolu ze září 2023) nebyla fatální, protože počet 34 stromů na místě žalobce dříve výslovně nerozporoval a pozdější povýrobní úpravy linky nemohou smazat stav v době spáchání přestupku. Soud však konstatoval procesní pochybení žalovaného (MŽP). Hlavním důvodem pro zrušení rozhodnutí byla skutečnost, že žalovaný v odvolacím řízení nepřípustně dotvářel a modifikoval argumentaci prvního stupně, čímž zatížil řízení vadou a porušil právo žalobce na spravedlivý proces.

Argumentace žalovaného ohledně stanovení vzdálenosti minimálně 2,5 m od paty kmene stromu dle normy ČSN 83 9061 (stavební norma pro ochranu stromů při výkopech) byla tak pro žalobce zcela nová. Dle názoru soudu tímto došlo ze strany žalovaného k nahrazení činnosti prvostupňového správního orgánu, ke kterému se žalobce neměl možnost vyjádřit. Rozhodnutí žalovaného tak bylo pro žalobce překvapivé.

Soud uznal námitku žalobce, že tato norma se na mýtní lesní porost nedá mechanicky aplikovat a žalobce neměl možnost na tento nový právní a metodologický argument reagovat.  Soud tak dospěl k názoru, že uvedeným postupem došlo k porušení zásady předvídatelnosti rozhodnutí, resp. k porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení, kdy toto pochybení je natolik zásadní intenzity, že odůvodňuje zrušení žalobou napadeného rozhodnutí, protože v jeho důsledku mohlo být do právní sféry žalobce negativním způsobem definitivně zasaženo.

Ačkoliv v lese prokazatelně došlo k masivnímu poškození půdy a kořenového systému (koleje hluboké až 80 cm při vyvážení dřeva harvestorem jsou objektivně závažným zásahem), správní orgány (zejména Ministerstvo životního prostředí v odvolacím řízení) neudržely procesní čistotu. Žalovaný se snažil zhojit odborné deficity prvostupňového rozhodnutí (nevysvětlený limit 2,5 metru) ex post zaváděním nesouvisejících technických norem (stavební ČSN) a nových důkazů, čímž žalobce zkrátil na jeho právu se bránit.

Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Právní věta

Odvolací správní orgán nemůže v rámci vypořádání odvolacích námitek ex post doplňovat či dotvářet chybějící odborné odůvodnění prvostupňového rozhodnutí odkazem na technické normy (např. ČSN), jež nebyly předmětem dokazování
či právního hodnocení v prvním stupni a jejichž aplikace na daný skutkový stav je pro účastníka řízení zjevně nepředvídatelná. Takovým postupem odvolací orgán zatěžuje řízení vadou, která má za následek nezákonnost rozhodnutí, neboť zkracuje účastníka řízení na jeho právu vyjádřit se k novým podkladům a argumentům podle § 36 odst. 3 správního řádu.

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2025, č.j. 5 A 36/2024-54