Žalovaný počátkem února 2022 pokácel dva stromy v domnění, že rostou na pozemku jeho manželky. Smrk žalovaný rozřezal, přemístil na svůj pozemek a naštípal jej na palivové dřevo, buk žalovaný nestihl zpracovat, a tak zůstal na místě, kam padl při kácení. K přesnému zaměření hranice pozemků došlo až po tomto incidentu.

Předmětem sporu bylo zaplacení náhrady za pokácení dvou stromů (smrk ztepilý a buk lesní) na pozemku žalobců.

Žalovaný deklaroval zájem o mimosoudní vyřešení sporu, ale žalobci svým požadavkem na zaplacení částky 4 500 Kč návrh žalovaného na zaplacení částky
4 000 Kč reagovali zadáním znaleckého posudku, který vypracoval znalec na částku 10 354 Kč. Znalec konstatoval, že došlo k pokácení lesního porostu a proto už nebylo nutné provést ocenění lesa, ale ocenění palivového dříví. Palivové dříví je předmětem nabídky a poptávky a výše majetkové újmy se odvozuje od obvyklé ceny věci movité, která je předmětem nabídky a poptávky čili prodeje.  

Žalovaný nechal také vypracovat ocenění obou pokácených stromů znalcem, který je specializován právě na lesní pozemky, lesní porosty a škody způsobené na lesích, když tento dospěl k částce 2 716 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 5. 6. 2023 žalovaný nereagoval.

Žalobci podali na žalovaného žalobu k Okresnímu soudu v Opavě a domáhali se po žalovaném zaplacení částky 19 344 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 7. 2023 do zaplacení. Žalovaný se svým jednáním obohatil na úkor žalobců,
když hodnota vytěženého smrkového dřeva činí 10 354 Kč, náklady na úklid vytěženého buku 1 999 Kč a za znalecký posudek pro ocenění bezdůvodného obohacení 7 000 Kč.

Okresní soud v Opavě

Okresní soud pouze částečně vyhověl žalobě. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 1 424 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2023. Ve zbytku žalobu v převážné části, konkrétně ohledně částky 17 920 Kč s příslušenstvím, soud žalobu zamítl. Okresní soud věc posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nikoliv jako náhradu škody.

Soud se přiklonil k závěrům znalce (specializovaného na lesní porosty) a odmítl posudek předložený žalobci, neboť jejich znalec měl jinou specializaci. Žalobce okresní soud zavázal společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 8 800 Kč k rukám zástupce žalovaného (výrok III.) a dále žalobce zavázal společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku stanovenou v usnesení o odměně soudem ustanoveného zástupce žalovanému, a to České republice na účet Okresního soudu v Opavě (výrok IV.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalovaný pokácel dva stromy, z těch dvou si odvezl pouze část smrku, druhý strom buk zůstal na místě a žalobci si ho odvezli 11. 10. 2024, již během řízení spolu s dalšími vyvrácenými stromy, čímž jim nevznikly zvláštní náklady v souvislosti s odvozem buku.

Soud zohlednil, že žalovaný od počátku nabízel smírné řešení a částku vyšší, než jaká byla následně znalcem stanovena jako hodnota obohacení. Proti všem výrokům rozsudku okresního soudu podali žalobci odvolání.

Odvolání

V odvolání žalobci zpochybnili znalecký posudek. Namítali, že soudem preferovaný posudek byl vypracován pro nevhodný účel, tedy ke zjištění úřední ceny namísto ceny obvyklé (tržní). Argumentovali transformací dřeva. Podle žalobců se pokácením stromy změnily v palivové dříví, jehož cena má být určena trhem (nabídkou a poptávkou), nikoliv úředními koeficienty.

Okresnímu soudu vytýkali, že dostatečně nezdůvodnil, proč upřednostnil posudek žalovaného před jejich posudkem. Nesouhlasili s výrokem o nákladech řízení, který považovali za nesprávný a jednostranný vzhledem k jejich (podle nich nesprávně vyhodnocenému) neúspěchu ve sporu.

Krajský soud v Ostravě

Krajský soud (jako soud odvolací) rozsudek okresního soudu změnil. Při změně rozsudku vycházel z několika klíčových argumentů, které se týkaly jak způsobu výpočtu objemu dřeva, tak jeho následného ocenění a nákladů na znalecký posudek.

Soud musel rozhodnout mezi dvěma odlišnými metodami výpočtu objemu stromu, ze kterého zbyl jen pařez. Soud upřednostnil použití odbornějších metod. Soud označil za přesvědčivější závěry znalce, který použil tzv. pařezové tabulky a objemové rovnice.

Soud zásadně změnil pohled na to, jakou cenu má dřevo mít. Poukázal na nevhodnost použití úřední vyhlášky. Soud odmítl použití vyhlášky č. 55/1999 Sb., která se používá pro výpočet škod na lesních porostech při plošné těžbě. Vzhledem k tomu, že šlo o pokácení jednoho stromu, který byl následně využit ke spálení, bylo nutné vycházet z obvyklých tržních cen palivového dříví v místě a čase.

Soud právně oddělil situaci u smrku a u buku.

Smrk (Bezdůvodné obohacení). Žalovaný si smrk odvezl a spálil, čímž se o jeho hodnotu (4 800 Kč) obohatil.

Buk (Náhrada škody): Buk žalovaný neodvezl, takže se jím neobohatil. Žalobcům však vznikla škoda ve výši nákladů na jeho rozřezání a úklid (510 Kč), které museli zajistit sami.

Rozhodnutí krajského soudu

Zvýšení přiznané částky. Odvolací soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům celkem 12 310 Kč. Protože okresní soud již dříve přiznal 1 424 Kč, musel žalovaný doplatit zbývajících 10 886 Kč s úrokem z prodlení.

Skladba nároku: Výsledná částka se skládá z hodnoty smrkového dřeva (4 800 Kč), nákladů na úklid buku (510 Kč) a nákladů na předžalobní znalecký posudek (7 000 Kč).

Odvolací soud odmítl použití úřední vyhlášky o škodách na lesích. Protože šlo o jeden strom určený k topení, stanovil cenu podle obvyklých tržních cen palivového dříví v daném čase a místě. Cenu určil odborným odhadem na 800 Kč za prostorový metr rovnaný.

Náklady na znalecký posudek

Soud na rozdíl od okresního soudu rozhodl, že částka 7 000 Kč, kterou žalobci zaplatili za svůj první znalecký posudek, je příslušenstvím pohledávky a žalovaný ji musí uhradit v plné výši.

 Náklady řízení

Vzhledem k tomu, že žalobci byli nakonec úspěšní z 64 %, přiznal jim odvolací soud náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 3 743,60 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 288,56 Kč.

Právní věta

Při stanovení výše bezdůvodného obohacení za neoprávněně pokácený a odvezený solitérní strom, který je vhodný jen jako palivové dříví, se vychází z obvyklé tržní ceny palivového dříví v místě a čase, nikoliv z cenového rozdílu mezi výnosem z prodeje a náklady na těžbu. Nelze aplikovat vyhlášku č. 55/1999 Sb. o výpočtu škod na lesích, která je určena pro hromadnou těžbu lesních porostů.

Pokud škůdce strom neoprávněně pokácí, ale ponechá jej na místě, vzniká vlastníku pozemku škoda spočívající v nákladech na nezbytný úklid a rozřezání dřevní hmoty. Výše této škody se určí podle obvyklých cen prací v daném místě a čase, nikoliv podle sazebníků určených pro těžební činnost v lesním hospodářství, pokud se nejedná o standardní vytěžení lesního porostu. 

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.11.2025, č.j. 16 Co 143/2025-230.