Judikáty
Povinnost přijmout odpovídající opatření k zabránění škod na lesním porostu má vlastník, popřípadě nájemce lesa (tj. v honebních pozemcích). Tento musí učinit opatření ve snaze eliminovat vznik škody (např. okus stromků zvěří), za kterou jinak odpovídá uživatel honitby. K tomu musí vlastník lesa zvolit vhodnou technologii oplocení, tak aby se v dané lokalitě zabránilo přístupu zvěře do míst s porosty citlivými na okus. Rozsah a umístění ochranných opatření určuje vlastník lesa, po projednání s uživatelem honitby. Je předpoklad, že by měl vlastník honitby pečovat o zvyšování její úživnosti prostřednictvím pomocných dřevin, pokud skladba porostů v honitbě je nedostatečná. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.02.2005, sp. zn. 25 Cdo 1390/2003
O zásah do vlastnického práva se nejedná, pokud omezení vlastníka lesa spočívá na věcném právu pozemek užívat, např. věcném břemenu, právu zástavním a právu zadržovacím nebo právu obligačním, zejména právu nájemním. Soud musí zjistit všechny nabývací právní tituly, zda umožňují provozovateli vleku zasahovat do práva nového vlastníka lesa. Je tedy nezbytné zkoumat předcházející smlouvy uzavřené správními předchůdci, zda tyto mohou zavazovat i nového majitele lesa. Soud se musí zabývat také otázkou platností závazků vyjádřených ve smlouvě, zda nejsou v rozporu lesním zákonem. Smlouva, jejíž obsah se příčí veřejnému právu, je neplatná. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.05.2012, sp. zn. 22 Cdo 1839/2010
Otázka prohlášení lesního pozemku za nehonební Prohlásit lesní pozemek za nehonební lze v případě, že by výkon práva myslivosti byl v rozporu s oprávněným zájmem vlastníka těchto pozemků. Neplacení nájemného mysliveckým sdružením nemůže být důvodem pro prohlášení pozemků za nehonební. Náhradu za poškození lesních porostů zvěří, je povinno platit honební společenstvo. V případě nejasnosti určí výši náhrady škody orgán státní správy myslivosti. Škody způsobené zvěří v důsledku poškození oplocení je možné vymáhat po osobách, které oplocení poškodily. Vždy je nezbytné prokázat, kdo škodu způsobil. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15.05.2014, sp. zn. 10 A 266/2011.
Pochybení obchodní společnosti a případná vzniklá škoda na lesním porostu (při vytvoření točny pro harvestor a provedení nadlimitní těžby), kterou tato způsobí během těžby v lese, nezbavuje vlastníka lesa odpovědnosti za správní delikt. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.08.2015,zn. 2 As 43/2015
Směnky jsou běžně používány obchodními společnostmi v lesním hospodářství, v leasingových vztazích při pořizování lesnické techniky (např. harvestoru, který byl v této kauze předmětem leasingové smlouvy). Směnka je definována jako dlužnický dokonalý cenný papír, který v praxi nejčastěji slouží jako nástroj zajišťovací. Zajišťovací směnka je často vystavována jako blankosměnka, kdy výše dlužné částky je věřitelem doplněna v závislosti na nesplaceném dluhu. V případném řízení o vydání směnečného platebního rozkazu jde skutkově o proplacení směnky vydané dlužníkem věřiteli. V návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu nemusí věřitel tvrdit a prokazovat, jaký závazek směnka zajišťuje. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.11.2014, sp. zn. 32 Cdo 2031/2013
Lesy v národních přírodních rezervacích nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských, ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídatelných škod lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. Pro hospodaření a zásahy proti škodlivým činitelům musí být brán zřetel na veřejný zájem. Je třeba upřednostnit nedestruktivní zásahy v lese. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 09.06.2015, sp. zn. 6 A 171/2011.