Judikáty
V dané věci řešily soudy závaznost dosavadního LHP, při změně vlastníka části lesa. Lesní zákon výslovně nestanoví, že LHP platí i pro nového vlastníka lesa. Obecně se musí posoudit podmínky, za kterých LHP přejde na nového vlastníka. Při zachování dřívějších podmínek dosavadního LHP tak může tento zavazovat i nového vlastníka lesa. Nový vlastník může u orgánu státní správy lesů vyvolat řízení o změně dosavadního LHP a předložit návrh LHP nebo jeho změny ke schválení orgánu státní správy lesů, při změně podmínek souvisejícími s ochranou lesa a s plněním funkcí lesa. Pokud nový vlastník nabude pouze dílčí část lesního hospodářského celku, pro který byl plán schválen, je povinen požádat orgán státní správy lesů o změnu závazných ustanovení z důvodu změny plochy lesních porostů. Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Univerzální přechod LHP na nového vlastníka je možný pouze v případě, pokud při změně vlastníka zároveň nedošlo ke změně hranic lesního hospodářského…
Rozsudek Nejvyššího správního soudu se zabývá žalobou občanského sdružení domáhající se zrušení výjimky udělené za účelem bytové výstavby v oblasti „Přírodní památka Milíčovský les a rybníky“. Výjimka byla udělena z důvodu veřejného zájmu. Žalobce (občanské sdružení) však argumentovalo nedostatečným zdůvodněním veřejného zájmu pro bytovou výstavbu. Nejvyšší správní soud tedy poměřoval zájem na ochraně přírody a zájem na bytové výstavbě. Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Má-li převážit veřejný zájem sociálního charakteru spočívajícího ve výstavbě bytů nad veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny, musí být tento náležitě odůvodněn. Pokud není prokázáno, že veřejný zájem (výstavbu bytů) nelze uspokojit jiným řešením, které by současně minimalizovalo případný zásah do ochrany zvlášť chráněných živočichů, nelze výjimku udělit, z důvodu nesplnění zákonných požadavků. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.05.2013,zn. 6 As 65/2012
V rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je řešena otázka, zda převažuje zájem na estetické a kulturní hodnotě stromořadí (aleje), spočívající v jejím vykácení a obnově, nad zájmem přírodním, tj. ochranou jednotlivých starých, ale zdravých stromů, se kterými je spjata původní kulturní, estetická a historická hodnota daného místa. Vlastník stromořadí, lipové aleje, chtěl toto vykácet a obnovit v novém sponu. Jeho argumentace byla založena na zjištění, že jednotlivé stromy v důsledku stáří a špatného zdravotního stavu by mohly ohrozit okolí. V zamýšleném postupu vlastníka aleje by došlo i k vykácení zdravých stromů. I když orgán ochrany přírody vykácení a obnovu aleje povolil, tak Česká inspekce životního prostředí, v rámci svého dozoru, úplné vykácení aleje zakázala. Věc byla následně řešena soudně, a to Městským soudem v Praze a Nejvyšším správním soudem. Nejvyšší správní soud nepodpořil celkové vykácení aleje a upřednostnil zájem na ochraně jednotlivých starých zdravých stromů. Z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu…
Obžalovaný vyznačil vědomě v cizím lese stromy a provedl neoprávněnou těžbu na sousedním pozemku. Vytěžené stromy částečně přemístil na odvozní místo. Vytěžil 15 smrků a 51 modřínů. Poškozený ještě před odvozem dřevní hmoty přivolal Policii ČR a zabránil tak odcizení dřeava. Obžalovaný byl uznán vinným přečinem krádeže dle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu dle § 21 trestního zákoníku. Za toto jednání byl odsouzen k peněžitému trestu 75.000,- Kč, pro případ nezaplacení peněžitého trestu mu byl stanoven náhradní trest odnětí svobody na 4 měsíce. Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Osoba vykonávající těžbu v lese se musí před těženími výkony obeznámit s hranicemi pozemku a katastrální mapou. Nestačí pouze předání snímku pozemkové mapy, bez konkretizace v terénu, na předpokládaném místě těžby. O skutkový omyl přečinu krádeže - vytěžení části lesa ve vlastnictví jiné osoby se nemůže jednat v případě, že těžební prostor byl dostatečně…
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se věnuje problematice změny lesního hospodářského plánu (LHP) po dobu jeho platnosti. Vlastníku lesa tato změna nebyla správním orgánem umožněna, proto se změny domáhal soudně. Krajský soud žalobu zamítl, nicméně Nejvyšší správní soud vlastníkem podané kasační stížnosti vyhověl. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá tato právní věta. Lesní zákon výslovně nezakotvuje možnost ukončení platnosti lesního hospodářského plánu. Dle rozhodnutí soudu je změna lesního hospodářského plánu možná, kdy správní orgán musí zhodnotit dosavadní naplnění stávajícího hospodářského lesního plánu. Do nového lesního hospodářského plánu mohou být zahrnuta pouze taková závazná ustanovení, která odpovídají reálnému stavu území a zohlední vytěžení přípustného objemu dřeva. Je tak upřednostněn dlouhodobý pohled na stav, vývoj i ochranu lesa. Systém deceniálního hospodaření v lesích vlastníku lesa nebrání, aby vytěžil objem dřeva odpovídající maximální celkové výši těžeb dříve, z důvodu hospodářských nebo mimořádné události. Změna závazných ustanovení LHP se musí týkat shodného území (lesního hospodářského celku) nebo…
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se zabývá otázkou posouzení věku porostní skupiny a těžby v lese. Vlastníkovi lesa byla správním orgánem uložena pokuta, že provedl úmyslnou těžbu v rozporu s lesním zákonem pod hranicí 80 let věku. Správní orgán a následně Krajský soud vzal za prokázaný věk lesa uvedený pouze v lesní hospodářské osnově a zamítl žalobu na zrušení správní sankce. Ve věci byla vlastníkem lesa, domáhajícím se zrušení sankce, podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který předchozí rozhodnutí zrušil. Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Správní orgán a případně soud musí posuzovat nejen věkovou strukturu lesa podle plánu a osnov, ale musí zjistit skutečné stáří lesa na místě. Vlastník domáhající se zrušení sankce, musí své tvrzení opřít o znalecký posudek, prokazující skutečné stáří lesa. Pokud by soud označil znalecký posudek za nepřesvědčivý, musí zdůvodnit, v jakých bodech je nepřezkoumatelný. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2004, zn. 2 AS…