Myslivost

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu řeší správní akt – opatření obecné povahy, které bylo vydáno orgánem státní správy myslivosti na žádost uživatele honitby. 

Správní akt byl vydán podle § 9 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, kdy jeho účelem bylo omezit vstup do lesa z důvodu veřejného zájmu na ochraně lesa a přírody zvlášť. 

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí formuloval náležitosti, které nemohou být opomenuty při vydávání takovéhoto rozhodnutí. 

Náležitosti, které nesmějí být při vydávání správního aktu opomenuty, lze shrnout v následující právní větě

  1. Správní orgán vydává opatření obecné povahy, kterým má být regulován vstup do lesa na základě žádosti uživatele honitby. Žádost je nutnou podmínkou pro vydání správního aktu. 
  2. Žádost by měla obsahovat časový i místní rozsah opatření obecné povahy. 
  3. Orgán státní správy myslivosti návrh na vydání opatření obecné povahy projedná s dotčenými orgány, zejména s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. 
  4. Návrh na vydání opatření obecné povahy by měl být zveřejněn na úřední desce a na úředních deskách obcí, jichž by se mělo opatření obecné povahy dotýkat. 
  5. Omezení nebo zákaz vstupu do lesa je nutné přezkoumat a v opatření obecné povahy odůvodnit, zda veřejný zájem na ochraně přírody a lesa převažuje nad právy osob, které chtějí do lesa vstupovat. 
  6. Správní orgán není vázán návrhem na vydání opatření obecné povahy. Nemá povinnost vyhovět uživateli honitby. Opatření obecné povahy může být vydáno i v odlišném rozsahu, tj. v odlišném místním vymezení honitby nebo v odlišné délce trvání omezení. 
  7. Správní akt je nutné odůvodnit, aby mohl být v případě potřeby přezkoumán ve správním soudnictví.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.07.2016, sp. zn. 2 As 78/2016

V dané věci se spor týkal, zda pozemky jejichž vlastníkem byla Česká republika – Lesy ČR, s.p. náleží do honitby, i když se jedná o rozsáhlou vodní plochu. 

Honební společenstvo se podanou žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích a následně kasační stížností u Nejvyššího správního soudu domáhalo začlenění pozemku vodní plochy do honitby. Honební společenstvo předložilo souhlas vlastníka – Lesy, ČR, s.p., které se začlením svých pozemků do honitby souhlasily. Předmětem sporu byla vodní přehrada Orlík, k níž se nemůže, podle honebního společenstva přistupovat jen jako k vodnímu dílu. 

Honební společenstvo argumentovalo odbornými názory UHUL, který má na svých webových stránkách zveřejněny mapové přehledy honiteb, které prostupují přes vodní plochy, včetně přehrad. 

S tímto názorem se ztotožnil i Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že krajský soud pochybil, když část přehrady zahrnující jeden břeh a vodní plochu neuznal za součást honitby. 

Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správní soudu vyplývá tato právní věta

Pokud je pozemek s vodní plochou neoddělitelnou součástí prostředí volně žijící zvěře, kdy se jedná o ekosystém, např. mokřad nebo břeh, potom jsou tyto pozemky považovány za honební.  

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 05.08.2010, sp. zn. 9 As 14/2010

Strana 3 z 3