V dané věci Nejvyšší správní soud řešil stížnost Nitranské sídelní kapituly proti správnímu rozhodnutí, kterým jí bylo zakázáno vykácení stromořadí na louce „Pod Zoborem“, kdy se proti záměru vykácet staré stromy vzedmula vlna odporu místních obyvatel a dvou politických stran. Správní orgán z obavy o zachování veřejného pořádku vydal rozhodnutí, kterým vykácení stromů zakázal „…vykácení stromořadí vzbudilo mezi obecenstvem veřejné pohoršení a rozčilení, takže jest odůvodněna obava, že ohrožen bude veřejný pořádek a klid…“
Nejvyšší správní soud stížnost podanou Nitranskou sídelní kapitulou posuzoval pouze z hlediska, zda existuje platná právní úprava, která by stěžovatelce zakazovala provést vykácení stromořadí. Vykácení stromořadí bylo soudem shledáno jako hospodářské oprávnění vlastníka související s výkonem jeho vlastnického práva. Soud neshledal žádnou právní normu, která by bránila provedení vykácení stromořadí. „Nemohou tedy úřady politické z důvodu hospodaření…činiti žádných autoritativních rozhodnutí ve příčině zachování přírodních krás a památek, ježto jim působnost úřadů rozhodujících v tomto směru zákonem přiznána nebyla…“
Právní věta
Vlastníkovi stromořadí bylo tedy vykácení aleje umožněno, protože právní řád neobsahoval žádnou právní normu, která by vykácení s ohledem na zachování krajinného rázu zakazovala. Soud tedy uplatnil čistě pozitivistický přístup. V daném případě soud posoudil případ podle tehdejších platných právních předpisů, přičemž nenalezl žádný, který by vlastníkovi zakazoval vykácet staré zdravé stromy.
Pozn.
Předmětné rozhodnutí je dnes již překonané, srv. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.08.2012, sp. zn. 5 As 53/2011 (publikován na serveru www.lesnickejudikaty.cz)
V současnosti je poměřován zájem na ochraně starých zdravých stromů. Dále kulturní, estetická hodnota a historická hodnota daného místa ve srovnání s právem vlastníka provést vykácení a jednorázovou obnovu celého stromořadí v jednotném sponu a nové estetické hodnotě.
Nejvyšší správní soud v tomto rozhodnutí vyslovil zásady, kterými by se měly řídit správní orgány rozhodující o povolení vykácení starých stromů, přičemž by tuto měly poměřovat s estetickou a kulturně-historickou hodnotou.
[1] Nález Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 1926, č. 1622. In: Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Nálezy z roku 1926, ročník VIII, pořádá JUDr. Josef V. Bohuslav, senátní president Nejvyššího správního soudu, Praha, 1927.