V dané věci se jednalo o spor církve a státu o soubor majetku, který tvořil zemědělskou usedlost (pole, louky, lesy, rybníky, pastvinu a zahradu). Majetek byl v roce 1949 bez náhrady odňat státem podle zákona č. 46/1948 Sb. Soudní spor se uskutečnil v době po vydání zákona č. 428/2012 Sb., zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Církev svůj nárok na vydání pozemků opírala o zásadu vydání majetku tvořících funkční celek (tj. ekonomicky-hospodářskou jednotku). Původní vlastnictví církve bylo doloženo opisem z pozemkové knihy z roku 1884. Tyto pozemky, jejichž původním vlastníkem byla církev, tvořily tzv. knihovní těleso. Knihovní těleso bylo obvyklo tvořeno nemovitostmi, které byly ve vlastnictví jedné osoby v daném katastrálním území.
Shora uvedený zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, preferuje vydání pozemků původnímu majiteli – církvi, s cílem zachovat stávající funkční celky a plně obnovit ty funkční celky, které v rámci původního majetku registrovaných církví se staly předmětem majetkové křivdy. Funkční celek představuje takovou souvislost, takový vztah dvou nebo více věcí, kdy jedna věc v podstatě umožňuje druhé plnit její funkci, takže ekonomická a užitná hodnota jedné věci oddělením od druhé věci je podstatně snížena. Může se jednat o vztah oboustranné závislosti, kdy ani z věcí nemůže samostatně plnit řádně svou funkci.
Ve zmíněném sporu církev požadovala vydání všech pozemků zapsaných v pozemkové knize jako knihovní těleso, s poukazem, že knihovní těleso tvoří funkční celek. Na základě rozhodnutí okresního a následně krajského soudu, byly vydány pouze některé.
V rámci rozhodování o dovolání, které si církev podala, věc řešil Nejvyšší soud ČR, který dovolání zamítl. S názorem církve se neztotožnil v plném rozsahu, kdy uvedl, že knihovní těleso nelze ztotožňovat s funkčním celkem.
Z odůvodnění vyplývá tato právní věta. Při vydání pozemků původnímu vlastníku se respektuje a vychází z funkčního celku a funkční souvislosti nárokovaných pozemků. Funkční celek a funkční souvislost, tj. ekonomicky-hospodářskou jednotku, nelze ztotožňovat s knihovním tělesem, tj. pozemky zapsanými v pozemkové knize, tvořící jen souvislost vlastnickou (právní), spotřební či prostorovou.
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.07.2017, sp. zn. 28 Cdo 2546/2017