Správní trestání – pokuta za napadení lesa kůrovcem

Žalobce, obchodní společnost New Dobrawitz s. r. o., se sídlem Doubravice u České Skalice, se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného (MŽP), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí České inspekce prostředí, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 360 000,- Kč podle § 4 písm. c) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí.

Důvodem pro uložení pokuty bylo naplnění skutkové podstaty správního deliktu ohrožení životního prostředí v lesích tím, že svým opomenutím a jednáním vytvořil podmínky pro působení biotických a abiotických škodlivých činitelů na svých lesních pozemcích. Jednalo se o zanedbání ochrany lesa proti kalamitním hmyzím škůdcům lýkožroutu smrkovému a lýkožroutu lesklému.

Inspektoři ČIŽP při kontrole zjistili 320 m3 kůrovcových souší opuštěných kůrovci po vyrojení a cca 820 m3 kůrovcových stromů napadených ve stádiu snubních komůrek až počátečního žíru larev.

Žalobce jako vlastník lesa podle ČIŽP nezajistil včasné zpracování kůrovcového a kalamitního dříví, takže zde došlo k postupnému zvýšení rozsahu napadení a rozvoji populace kalamitních škůdců lýkožrouta smrkového a lýkožrouta lesklého, což zapříčinilo vyrojení nové generace kůrovců do okolních lesních porostů a dosažení kalamitního stavu.

Žalobce považoval pokutu za nepřiměřeně vysokou s ohledem na mnoho polehčujících okolností, např. podíl odborného lesního hospodáře na vzniku závadného stavu, maximální úsilí, které vyvinul k nápravě situace a skutečnost, že jeho činností nebyly ohroženy okolní lesy, ale výlučně majetek žalobce. Proto napadl rozhodnutí MŽP žalobou.

Žalobu podala obchodní společnost proti MŽP dvakrát. O první žalobě rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 03.12.2013 tak, že rozhodnutí žalovaného ze dne 18.01.2010 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení prvního rozhodnutí žalovaného bylo nedostatečné odůvodnění výše pokuty. Žalovaná strana (MŽP) proto vydala nové rozhodnutí, které žalobce znovu napadl u Městského soudu v Praze.

Soud uvedl, že „zavinění žalobce je podle názoru soudu prokázáno dostatečně, protože zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá v ust. § 32 vlastníkovi lesa konkrétní povinnosti při ochraně lesa. 

Žalobce jako vlastník lesa tedy byl povinen tyto své povinnosti znát a dbát na jejich plnění. Pokud jejich plnění, byť i z nedbalosti, opomněl, resp. následně nezajistil dostatečně účinné odstranění následků, je závěr o jeho zavinění nepochybný“. Podle stanoviska soudu správní orgány dostatečně prokázaly jak objektivní, tak subjektivní stránku skutkové podstaty dle § 4 písm. c) zákona o ČIŽP a zároveň zcela po právu přihlédly k pochybení odborného lesního hospodáře při stanovení výše pokuty. 

Soud nicméně žalobou napadené rozhodnutí žalovaného pro vadu řízení, spočívající v nesrozumitelnosti úvahy o výši pokuty, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 

Právní věta: 

Správní trestání klade zvýšené nároky na preciznost formulace důvodů pro výši uložené sankce. Výše trestu, důvody jeho uložení, posouzení přitěžujících a polehčujících okolností apod., musí být postaveny najisto a nelze připustit důvodné pochybnosti pachatele o zákonnosti takových závěrů trestajícího správního orgánu. 

Rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 15.03.2017, sp. zn. 9 A 276/2014.

Další informace

  • Instance: Nejvyšší správní soud
  • Datum rozhodnutí: 15.březen 2017
  • Právní předpisy: Lesní zákon